reklama

A CO DĚTI? MAJÍ SI KDE HRÁT?

Písmo: A- | A+
Diskusia  (0)

Když se dneska procházíte po městě, naskýtá se vám zajímavý úkaz. Dětská hřiště zejí prázdnotou. Co se stalo? Děti se už nerodí? Možná se jich rodí míň, ale rodí se pořád. Tak co se stalo? Aha, všechny jsou v nákupních centrech s rodiči.

Dobře tedy, asi zrovna byly výplaty a rodiče potřebovali jet na nákup, tak vzali ratolesti s sebou. Ale počkat, ty hřiště jsou prázdné pořád. Tak co se sakra děje?

Pravda je taková, že rodiče už s dětmi na hřiště nechodí. Samozřejmě jsou pořád výjimky; matky a otcové, kteří si se svými dětmi rádi hrají a povídají. Ale většina to dneska řeší tak, že jdou do nějakého obchoďáku na kafe či co a děti tam vezmou s sebou. Přece to, že mají děti neznamená, že přestanou žít tak jak byli zvyklí. Samozřejmě. Ale co s dětmi, když se s námi v kavárně nudí a pořád vyžadují péči. Na to naštěstí mysleli všichni provozovatelé obchodních center a společně s investory vymysleli plán. Postavili dětské koutky plné barevných kuliček, skluzavek a hraček, kde vaše ratolesti hlídají hodné tety na brigádě. No, hlídají; spíš si sednou tak aby na všechny v pohodě viděly a čekají až jim skončí směna.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Takže rodiče mají vystarané. Dají děti do dětského koutku a mohou zase alespoň na chvíli předstírat, že jsou mladý bezdětný pár na začátku své životní cesty. Co na tom, že ten chlap už má pleš a panděro a jeho žena si už potřebuje znatelně přivstat aby ze sebe udělala v koupelně zase ženu. Teď, právě teď jsou zase mladí, úspěšní a bez závazků. Aspoň na hodinku.

Manažeři nákupních center to samozřejmě vidí a tak pořádají různé akce na které se dá jít s celou rodinou a při první příležitosti se po špičkách odebrat od svých dětí do nejbližší kavárny, která – tím, že je nekuřácká – může být komplet otevřená, tudíž na své děti pořád vidíte. Pecka.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Dokonce dneska už jsou takové vymoženosti jako něco na způsob školky přímo v útrobách obchodních center. Ještě větší pecka. Uzavřený prostor plný hraček a dalších dětí, kde se o ně stará proškolený personál a můžete tam svoje děti nechat víceméně až do zavíračky. Co na tom, že v opravdových školkách musí mít zaměstnanci pedagogické vzdělání specializované právě na daný provoz, kdežto tady jsou to zase jen studentky na brigádě. Co na tom, že v opravdové školce se děti něco naučí, mají tam zaplacenou stravu a pitný režim. Co na tom, že v opravdové školce je třeba písemně potvrdit kdo děti bude vyzvedávat.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Co na tom? Všechny tyhle detaily jdou do pozadí, když si chcete dát svoje oblíbené latté macchiatto a kouknout se jestli už zlevnili to obří telku co tak strašně potřebujete abyste před ní, po příchodu domů, mohli svoje děti zase odložit aby neotravovaly, že?

Jasně, vypadám teď jako nějaký starý páprda, který se zasekl někde v minulém století a nejraději by zboural všechny vymoženosti moderní civilizace. I kdepak. Jenom jsem nikdy nějak nepochopil tento moderní koncept. Jasně, posunuli jsme se o obrovský krok kupředu, ale postupně začínáme být otroky moderních vymoženosti namísto toho aby nám sloužily. Bohužel na to často doplácí naše děti.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Že ne? Tak se rozhlédněte kolem sebe cestou do práce, z práce nebo když se jen tak někdy procházíte (pokud to ještě někdo dělá, i když asi jo, alespoň v obchodních centrech je vždycky narváno). Vidíte mladou matku jak místo toho aby se staralo o to, jestli její dítko netropí někde nějakou neplechu, tak drží v ruce co možná nejnadupanější dotekový telefon a je na messengeru s kamarádkou, která je o kus dál v tom samém nákupáku a píšou si o tom jak je s*rou jejich chlapi.

Určitě jste už někdy záhledli takové ty týpky co vylezou z bavoráku s handsfree na uchu a neustále jsou strašně zaneprázdněni a důležití. Jestli nějaké děti už mají, tak o tom většinu dne ani neví.

Všechny tyhle faktory vedou k jedné závažné věci. Rodiče si se svými dětmi nepovídají. Už jsem slyšel i takové názory, že jako no a co. No a co? Jak je vám po pár dnech kdy si nemůžete s nikým popovídat, tím spíš když ten někdo bydlí ve stejné domácnosti a neustále na vás nemá čas. Ok, vy jste dospělí a chápete, že tak to někdy je, ale tohle děti nechápou. A zvlásť když jsou malé tak potřebují aby se jim rodiče věnovali. Fakt nestačí je odložit před televizi nebo do dětského koutku.

Potřebují naši pozornost, potřebují si s námi povídat a často potřebují naši pomoc. A hlavně v nás potřebujou vidět vzor. Vzor správného chování.

Když otec bije svou ženu nebo když je každý den na šrot nebo když po sobě rodiče jenom řvou tak to asi nebudou úplně nejlepší vzory chování. To mi asi dáte všichni za pravdu. Stejně tak není úplně super vzor člověk co se na mě za celý den ani nepodívá, co mě nepohladí, co si mě nevšímá.

Těžko se pak můžete na svoje děti zlobit, že nosí ze školy špatné známky, když se jim nevěnujete. Těžko se na ně můžete zlobit, když jsou to flákači, grázlové, když se vaše dcera nechá v patnácti zbouchnout na kalbě a ani neví kdo to byl. Však od vás slyšela jenom 'neotravuj, mám moc práce'.

Avšak v dnešní době se zdá výchova děti tak strašně náročná, že regály v knihkupectví jsou narvané pseudovědeckými příručkami o tom jak vychovávat děti. Na internetu je už těchto rad stejné množství jako porna a v televizi se to hemží různými šílenci propagujícími alternativní způsoby

výchovy.

Alternativní? Jo jasně. Zvláštní je, že naši rodiče nic takového nepotřebovali. Sakra, jak je to možné, že oni nás byli schopni vychovat v pohodě bez příručky za těch temných komunistických dob?

Mám teorii. Tenkrát nebyly nákupní centra jako jsou dneska a v kavárnách se kouřilo. Nebyly ultraširoké televize, smartphony a....světě div se....nebyly tablety. Tudíž jediné co tehdějším rodičům zbývalo, bylo vzít děcko, pořádně ho obléct aby mu nebylo zima, sbalit svačinu aby neumřelo hlady a žizní a jít na prolézačky do parku. Když byly děcka starší, rodiče jim koupili kolo nebo brusle nebo prostě něco co je bavilo, přimělo hýbat se a rozvíjet se. Tohle už je vyšší dívčí, tak zůstaňme prozatím u těch hřišť. Zní to jako dobrý začátek. Sice si nedáte svoje latté macchiatto, ale věřtě, že kdybyste věděli, že ty kávovary se umyjou až po šichtě a celý den se na nich dělá káva a ty páky, do kterých se káva mele a přes které pak překapává voda se taky umyjou až po šichtě, tak byste si radši doma uvařili rozpustné.

A vlastně tím líp. Uděláte něco pro své děti, ušetříte, protože místo pěti káv v kavárně si klidně můžete koupit za stejný peníz vergnano domů. Krom toho se vyhnete nervům na parkovišti kde se bojíte, že vám tu káru někdo odře.

A tohle všechno dostanete, když půjdete se svým dítkem na hřiště. Tak sakra proč ještě existují dětské koutky v kavárně??

Fakt lidi, starejte se o své děti co nejlíp to jde, protože jednou....jednou budete třeba potřebovat aby se on postaraly o vás.

Jan Nemec

Jan Nemec

Bloger 
  • Počet článkov:  1
  •  | 
  • Páči sa:  0x

ten kdo nabízí důvod k zamyšlení nad dnešním životem Zoznam autorových rubrík:  NezaradenéSúkromné

Prémioví blogeri

Yevhen Hessen

Yevhen Hessen

24 článkov
Martina Hilbertová

Martina Hilbertová

49 článkov
Iveta Rall

Iveta Rall

88 článkov
Monika Nagyova

Monika Nagyova

296 článkov
Adam Valček

Adam Valček

14 článkov
Milota Sidorová

Milota Sidorová

5 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu